ŘEMESLO ŽIJE - článek kolegů Slavaty a Sedláka

ŘEMESLO ŽIJE - článek kolegů Slavaty a Sedláka
Sdílet na:
 

 

Kovářské dílny bývají dnes často propojeny se zámečnickými. „ Obě profese se pak okrajově také věnují pasířině, což jsou ozdobné práce z barevných kovů. Je to nutnost, aby dílna mohla vůbec fungovat z ekonomického hlediska ," popisuje Zdeněk Slavata, člen výboru Společenstva uměleckých kovářů , zámečníků a kovářů-podkovářů Čech, Moravy a Slezska.

Kováři, umělečtí kováři a zámečníci , ti všichni pracují s kovy, nicméně každý trochu jiným způsobem. Kováři ručním nebo strojním kováním zhotovují nejrůznější předměty, v minulosti to byly výrobky pro zemědělské a lesní hospodaření, třeba sekery, hrábě či motyky, dneska jde častěji o dveřní či okenní mříže, brány a branky, kovové ploty, ale i drobnější věci jako třeba krbové nářadí, svícny, náčiní ke grilům nebo dekorační plastiky.

Hranice mezi kovářem a uměleckým kovářem nemusí být někdy úplně zřetelná, nicméně umělecký kovář by měl prokazovat estetické cítění, musí se orientovat i v dnes už nepoužívaných technologických postupech, aby dokázal zhotovit výrobek dle starého vzoru. „ Pokud by ale chtěl pracovat na památkově chráněných objektech, musí kromě vyučení v oboru studovat ještě restaurátorství na škole a požádat o licenci Ministerstvo kultury ČR ," připomíná Zdeněk Slavata.

Specifickou pracovní náplň pak mají podkováři. „ Podkovář musí být nejen kovář, ale zároveň se musí vyznat v koních. Náplní jeho práce je totiž i takzvaná koňská pedikúra. Koně se překovávají zhruba po šesti týdnech, tak často je veterinář nevidí. Dobrý podkovář by proto měl umět rozeznat třeba začínající zánět nebo ortopedické problémy ," popisuje Slavata.

Co dělá zámečník

Kdysi na rozlišení kovářské a zámečnické práce sloužila poučka, že kovář se věnuje především zpracování kovů tvarováním, zatímco zámečník především zpracováním kovů za studena. Dnes většina lidí chápe zámečníka jako člověka, který jim odemkne byt, když si zabouchnou dveře. Jenže to je činnost, které se dnešní zámečník téměř vůbec nevěnuje.

Zámečníci, zjednodušeně řečeno, dělají totéž co kováři, ale většinou bez tepla. Zámečnická práce se skládá z velkého množství úkonů, jejichž společným jmenovatelem je kov. Ten se řeže, ohýbá, brousí, piluje, nýtuje, svařuje.

Bohužel se toto řemeslo v průběhu času rozkouskovalo na jednotlivé profese, které jsou té zámečnické podřazeny. Takže máme svářeče nebo brusiče, ale jen málo lidí, kteří by zámečnickou práci zvládali jako celek. A přitom si současný trh práce žádá komplexní odborníky, kteří chybí ," vysvětluje Zdeněk Slavata.

Pod rukama zámečníka vznikajímříže, žebříky, zábradlí, různé skříňky, dvířka, poklopy, ploty a vrata , zárubně, ale třeba také rámy oken či obchodních výloh.

Budoucnost kovářského řemesla

Jaká je perspektiva oboru a bude pro kováře i v budoucnu dost práce, aby se případně nalákali mladí lidé ke studiu tohoto řemesla? „ Zakázky většinou mají zavedené a spolehlivé firmy. Perspektiva je daná poptávkou. Ta přichází nejčastěji od investorů do výstavby komerčních, bytových i rodinných domů. Také je poptávka po kovářských a umělecko-zámečnických pracích při opravách historických objektů ," říká Stanislav Sedlák, předseda Společenstva uměleckých kovářů a zámečníků a kovářů-podkovářů Čech, Moravy a Slezska.

Podle něj je ale jinak kovařina vytlačovaná jednoduššími povoláními. Pořízení vlastní dílny je velmi nákladné, v případě, že začínáte skutečně od nuly, potřebujete na nejnutnější vybavení zhruba od sta tisíc korun, a to bez nákladů na prostory. Podkováři jsou na tom trochu lépe, i když jsou limitováni tím, že předávání zkušeností je dlouhodobá záležitost.

Řadu výrobků, které dříve dělali kováři, dnes zvládne strojní výroba. Jsou lehčí a levnější, i když obvykle nevydrží tak dlouho jako ty ukované ve výhni. Ty by vám, pokud by je dělal skutečný mistr, sloužily celý život. „ Nicméně jejich cena bude násobně vyšší než těch ze sítě hobby marketů. Co se týče mříží, bran nebo ozdobných předmětů do interiérů, i tady dost nastoupila strojová výroba. Ovšem najdou se zákazníci, kteří vyžadují ruční kovářskou práci a jsou za ni ochotni zaplatit, " říká Stanislav Sedlák.

Mezi kováři existují i specialisté vyrábějící zbraně nebo nože. „ Dokonce u nás existoval učební obor nožíř. Výroba nožů nebo mečů je velmi specializovaná kovářská práce. Je to ale spíše koníček, i když se najdou tací, kteří se mu věnují naplno a zvolili si ho za svoji obživu. Jsou tu často velmi zdatní amatéři, kteří vyrábějí kousky mnohdy předčící práci profesionálů ," dodává Stanislav Sedlák.

Závěrem - Kde hledat odborníka

I v dnešní počítačové době nejlépe funguje doporučení a osobní zkušenost. Na internetu je dobrým vodítkem přehled vykonaných prací a zakázek a reference od zákazníků. Chybu neuděláte, budete-li hledat na internetových stránkách www.kovářství-mittner.cz, jakožto člena společenství.