Kovářství a kovovýroba

Kovářství a kovovýroba
Sdílet na:
 

Mnoho lidí se nás ptá jaký je mezi tím rozdíl. Ten rozdíl je dosti zásadní. Jsou lidé,kteří celý život pracovali někde v kovovýrobě / zámečnictví, lisovna, obrobna atd./ a rozhodli se jít cestou soukromníka. Velice jednoduché je nad svoji firmu dát název umělecké kovářství a začít podnikat. Kovářství a umělecké kovářství je dosti specifický a náročný obor. Člověk který složí branku z polotovaru, nebo polotovary sám vyrábí se nemůže pasovat do profese uměleckého kováře. V dnešní době tomu bohužel tak je. Pak k nám do kovářství chodí lidé s prosbou ať něco po jiných rádoby kovářích opravíme, nebo doděláme. Když si zákazník na počátku vybírá řemeslníka - kováře, tak ho v naprosté většině zajímá cena a až na druhém místě kvalita . Pak na to většinou sám doplatí a to už je bohužel pozdě. Kovářství a umělecké kovářství je obor ve kterém musí dobrý kovář udělat od kovaného hřebíku až po tunovou kovanou bránu. Musí umět volně kovat z ruky, musí znát kovářské techniky, znát dobové slohy a mnoho dalších drobností co k tomu patří. Znám mnoho starých kovářů, kteří dělají tzv. zemědělskou kovařinu / motyky, sekyry , okovají vozy atd ./ Když se jich zeptáte proč si neříkají umělečtí kováři, tak Vám odpoví asi toto: „Chlapče já jsem obyčejný kovář a jsem na to hrdej. Umění nechám jinejm, to je moc složitej obor. Do umělecké kovařiny se nepletu“. To je podle mě správně hrdý člověk na obor co dělá. Věřím , že časem budou lidi stejně hrdí na své obory jako jsou třeba zámečníci, výrobci polotovarů atd. Až si budete příště objednávat svoji zakázku v některém uměleckém kovářství u nás, tak se schválně podívejte kolik z nich má třeba výheň nebo kovadlinu. Pak se zamyslete nad tím, kam jste vlastně přišly a co si jdete vlastně objednat!

kovaná brána